Srdíčka pro naše rodiče

/album/srdicka-pro-nase-rodice/dscn2575-jpg/
/album/srdicka-pro-nase-rodice/dscn2581-jpg/
/album/srdicka-pro-nase-rodice/dscn2589-jpg/
/album/srdicka-pro-nase-rodice/dscn2594-jpg/
/album/srdicka-pro-nase-rodice/dscn2595-jpg/
/album/srdicka-pro-nase-rodice/dscn2599-jpg/
/album/srdicka-pro-nase-rodice/dscn2609-jpg/
/album/srdicka-pro-nase-rodice/dscn2620-jpg/
/album/srdicka-pro-nase-rodice/dscn2622-jpg/
/album/srdicka-pro-nase-rodice/dscn2623-jpg/

—————


Srdíčko pro naše rodiče

I letos se náš kolektiv dětí ze školní družiny v Roštíně rozhodl zapojit do soutěže Srdce s láskou darované.

Nápad byl s nadšením schválen, ale rozhodování, komu srdíčko bude náležet, nebylo lehké. Na výzvu vychovatelky, aby se každý zamyslel nad tím, komu letos svůj dárek předat, kdo pro ně hodně znamená, nastala jen chvilka ticha, dále pak už bouřlivá debata a diskuze.

Ti nejmladší přicházeli s nápady, z nichž některé byly staršími přijímány s úsměvem. Mezi často jmenovanou maminkou a tatínkem a ostatními členy rodiny se objevil i Jakubův milovaný pes Jaryn, hodná paní sousedka Lenka, legrační strýc. Matěj zas připomněl oblíbenou paní lékárnici, od které vždycky, když jdou s maminkou do lékárny pro léky dostává bonbon. František nezapomněl na svého strýce, který ho učí hrát kopanou. Dan zas na svého legračního a upovídaného dědečka. Nebyla opomenuta ani teta, která když přijede na návštěvu, vždycky přinese nějaký dáreček. A k babičce má úctu více dětí, protože jim ráda vypráví nebo čte jejich zamilované pohádky. A ti, co mají starší sourozence, připomněli jejich péči a pomoc a také svou touhu se jim v něčem podobat.

A kromě nejbližších příslušníků rodiny, přicházeli na řadu i další, a to nejdříve z blízkého okolí, paní učitelky, paní uklízečka. Ti, kteří rádi baští, připomněli paní kuchařku. Někdo připojil pana starostu, (napověděl mu asi název), ten se musí starat o všechno, tedy i o ně. Starší školáci byli ve výběru jednoznačnější. První místo samozřejmě obhájili rodiče, výběr zvítězil i v celém kolektivu.

Do živé debaty dětí bylo potřeba i dalšího vstupu vychovatelky: „Nesmíme zapomínat, že jsou tu také ti, které my nemusíme znát, pracují pro nás, starají se o nás, mají nás rádi. Ale bez jejich přispění si náš život nelze představit. Kdo to asi je?“ A žáci rozšiřují škálu vyjmenovaných o pekaře, řidiče, prodavače, řemeslníky, lékaře a pracovníky všeho druhu. Chápou, že i všem těmto musí patřit jejich dík.

Své nápady školáčci chodili zapisovat na tabuli, do předem nakresleného srdce. Stručně zapisovali, komu bude patřit dárek. Do druhého srdce zapsali proč.

Shrneme-li závěry z debaty dětí, chtějí poděkovat a předat dárek svým rodičům, jelikož se jim právě od nich dostává nejvíce péče a lásky. Rodičům, kteří více než na trendy internetových rad dají na své životní zkušenosti, věří svému selskému rozumu.

Kdykoliv jsou ochotni dětem pomoci, dávají jim prostor pro jejich aktivity, práci v zájmových kroužcích, usměrňují jejich zájmy. Učí je milovat přírodu, pomáhat slabším a nemocným, vedou je ke správnému chování a vystupování. Zaručují jim bezpečí a jistotu.

Jak budeme vyrábět dárek Srdce pro rodiče? Školáci hned přišli na nápad, že srdce musí být velikánské, aby se do něj vešlo vyjádření velkého vděku a lásky k mnoha lidem, zejména však rodičům.

Srdce bylo vyrobeno z kartonu a rozhodli jsme je potáhnout červenou koženkou. Už i ti nejmladší věděli, že pro vyjádření radosti a lásky je nutno volit barvu červenou. Na toto obří srdce zavěsily děti svá menší srdíčka pro své rodiče – maminku a tatínka.

Místa kolem zavěšených malých srdíček ve velkém srdci je ještě hodně. A děti už z našich závěrů vědí, že sem patří jejich díky všem ostatním. Kteří jim pomáhají žít krásný spokojený život.

 

Za kolektiv školní družiny Irena Nakládalová

 

Hlasovat v soutěži můžete na této adrese: https://srdce.age-management.cz/soutezni-prace-2017